Facebook Twitter Pinterest email tisk

Uzlíky na štítné žláze - jak je poznám

Jak je poznám

Základní vyšetřovací metodou v diagnostice uzlíků ve štítné žláze je ultrazvuk štítné žlázy. Ultrazvukové vyšetření by se u prvního nálezu uzlu mělo opakovat v půlročních intervalech. V případě, že je uzlík menší než 10 mm v průměru, neroste a nejeví se sonograficky podezřelý, je možné četnost vyšetření ultrazvukem prodloužit. Pokud uzel štítné žlázy přesáhne 10 mm v nejdelším průměru, nebo pokud se vyšetřujícímu lékaři jeví jako podezřelý (například rostoucí uzel, zvýšené prokrvení a podobně), doporučí lékař takzvanou punkci tenkou jehlou, s následným cytologickým vyšetřením nátěru na sklíčku (vyšetření pod mikroskopem). Jde o metodu s úspěchem používanou již 50 let, která se dnes provádí převážně pod kontrolou ultrazvukem. Cílem punkce je vyloučit zhoubnou povahu uzlíku. Jde o rychlé a bezpečné vyšetření, jehož bolestivost je srovnatelná s krevním odběrem.

Uzlíky většinou činnost štítné žlázy nijak neovlivňují. V některých případech však dojde ke zvýšené tvorbě hormonů štítné žlázy právě v jednom či více uzlech a ostatní tkáň naopak svou činnost utlumí. Proto lze tyto takzvané horké uzle štítné žlázy dobře diagnostikovat pomocí radioizotopového vyšetření (scintigrafie štítné žlázy), na kterém horké uzly vystupují do popředí. Naopak uzly zcela nefunkční by se na tomto vyšetření mohly jevit jako takzvaný studený uzel štítné žlázy.

Zdroj: Uzlíky na štítné žláze
Zveřejněno: 23.4.2016



SiteMAP